Včely jsou téměř na vymření, decimované chorobami jako včelí mor či napadené roztočem zvaný kleštík včelí. Včelaři sice bojují s nepříznivým vývojem všemi možnými prostředky ale boj je to těžký. Ohroženy nejsou jen včely. Například v Berlíně se rozjela akce Berlín bzučí kde krom včelích úlů do parků instalují i tzv. včelí domečky pro včelky samotářky, snaží se o rozmanitost živočišných druhů neboli biodiverzitu.

​

„Hmyzí opylovači představují v pozemních ekosystémech klíčový druh a jejich služby umožňují většině rostlin rozmnožování a zachování rozmanitosti,“ řekla loni entomoložka profesorka May R. Berenbaumová, když přijela do amerického Kongresu přesvědčovat zákonodárce, že situace je skutečně vážná. „Rostliny poskytují potravu a úkryt zvířatům. Semena a plody, vzniklé díky hmyzímu opylení, tvoří stravu asi 25 procent všech ptáků a savců, počínaje hraboši a konče medvědem grizzlym.“

 

Žijeme v obci kde by se mohlo zdát, že toto se nás netýká. Kolem nás jsou lesy, rybníky, pole, zahrady. Tady musí být biodiverzita vysoká, vždyť nežijeme na sídlišti. Ale když si položím otázku, je to opravdu tak? Kde jsou tedy ty houfy vlaštovek sedících na drátech vysokého napětí, když jsme byli dětmi. Ano i u nás v obci ubývá rozmanitost živočišných ale i rostlinných druhů.

​

Nad varovnými zprávami o vymírání druhů leckdo nezúčastněně krčí rameny – co se vlastně stane tak hrozného, když z povrchu země zmizí jeden brouček, ryba nebo druh myši. Není snadné pochopit varování biologů, že v propletenci přírodních vztahů může být jeden konkrétní druh posledním šroubkem, bez nějž se celé soukolí života rozsype.

 

Lidská činnost v krajině způsobuje většinou degradaci ekosystémů a ohrožení populací mnoha druhů, což vede ke snižování biodiverzity. Ta je velmi důležitá pro zachování ekologické rovnováhy v přírodě. Rychlá zástavba na místech kde bývala louka, opravené domy, posekané pozemky na anglický trávník osázené tůjemi, na polích se pěstuje převážně řepka olejka. To vše vede k tomu, že drobní i větší živočichové přichází o své domovy. Od škvorů až po srnky.

 

Není ovšem třeba zoufat, každý jednotlivec na své zahrádce může pomoci i těm nejmenším broučkům tak i ptactvu. Úplně nejjednodušší je nechat kousek zahrady zarůst trávou případně osít medonosnými rostlinami.  Další krok může být pítko pro ptactvo či zimní přikrmování. Halda kamení pro slepýše či ještěrky. Ptačí budku nebo hmyzí hotel zvládne šikovný kutil a budka pro veverky je už třešinkou na dortu.

​

Velmi mě potěšila instalace hmyzího domečku u základní školy v Mukařově. Pro někoho malá dekorace, pro mě naděje, že stovky dětí to budou brát jako pomoc přírodě a možná přesvědčí doma tátu aby jim i doma na zahradu udělal hmyzí domek nebo ptačí budku či domek pro ježky.

 

Než se rozloučím, dovolím si Vám doporučit jednu webovou stránku kde je vše velmi krásně a jednoduše popsáno. Živá zahrada / www.zivazahrada.cz

 

Děkuji za trpělivost a podpoře přírody zdar.

​

 

​